ILO: Zlepšení pracovních podmínek ve zdravotních službách

Mezinárodní organizace práce (ILO) vydala publikaci Improving employment and working conditions in health services. Zprávu zpracoval Mezinárodní úřad práce (International Labour Office) jako podklad pro tripartitní jednání, které se koná ve dnech 24. až 28. dubna 2017 v Ženevě. Publikace poskytuje informace o nejnovějším vývoji v oblasti zdravotnictví a shrnuje výzvy a příležitosti pro zlepšení pracovních podmínek ve zdravotnictví v globálním kontextu. 

Publikace (53 stran) obsahuje kapitoly zaměřené na univerzální zdravotní pojištění, výzvy pro systémy zdravotní péče, nerovný přístup ke zdravotní péči a nedostatek pracovní síly ve zdravotnictví, financování zdravotnictví, migraci zdravotnických pracovníků, trendy v zaměstnanosti ve zdravotních a sociálních službách, genderové aspekty práce ve zdravotnictví, bezpečnost a násilí na pracovišti, sociální ochrana pracovníků ve zdravotnictví, neformálními pracovníky atd.

Neefektivní využívaní zdrojů ve zdravotnictví je univerzální problém

Neefektivní využívání zdrojů je bez ohledu na množství prostředků, které směřují do zdravotnictví, považováno za jeden z hlavních faktorů slabé výkonnosti zdravotnictví na celém světě. Kritizována je především vysoká fragmentarizace a nedostatečná koordinace služeb a neadekvátní orientace zdravotnictví na nemocniční a specializovanou péči. Roste poptávka po reorganizaci zdravotnických systémů a orientaci na lidi (“people-centred services”), která vyžaduje integrovaný a multidisciplinární způsob práce. Rovněž sílí důraz na preventivní zdravotní péči s cílem snížení výskytu chronických (nepřenosných) nemocí a na primární zdravotní péči. Primární zdravotní péče je považována za účinnou strategii pro řešení neefektivnosti a snížení nákladů prostřednictvím lepší koordinace ambulantních a nemocničních služeb, koordinace preventivní a léčebné péče a zdravotních a sociálních služeb umožňujících řešit potřeby stárnoucí populace.

#DecentWork in the health sector is fundamental to ensuring effective health systems. https://t.co/ohVKos90Hk

— ILO Publications (@ILOPubs) 14. dubna 2017

Mezi lety 2000 až 2010 se v zemích OECD počet migrujících lékařů a sester zvýšil o 60 procent 

Migrace zdravotnických pracovníků je charakteristickým rysem globálního trhu práce v oblasti zdravotnictví. V zemích OECD se od roku 2000 do roku 2010 počet migrujících lékařů a sester zvýšil o 60 procent. Podíl migrantů mezi lékaři a zdravotními sestrami ve 22 zemích OECD dosahoval v průměru 22 procent, respektive 14,5 procent. Mezi hlavní zdrojové země patří v případě lékařů Indie a v případě zdravotních sester Filipíny, rostla ale také migrace zdravotnických pracovníků z dalších asijských zemí, včetně Číny, Pákistánu a Vietnamu. Migrační toky výrazně ovlivňuje dynamika trhu práce a migrační politika. V zemích, kde roste domácí nabídka, klesá poptávka po zahraničních zdravotnících. Hlavním motivačním faktorem migrace zdravotníků zůstávají pracovní podmínky a příjmy. Korelace mezi úrovní příjmů v zemích původu a záměrem emigrovat byly zjištěny v 17 evropských zemích. V těchto případech pracovníci odcházeli do zemí nabízejících vyšší příjem. Naopak počet odcházejících se snížil v zemích, kde došlo k růstu platů a mezd. K dalším důvodům migrace zdravotníků patří celková nespokojenost s pracovními podmínkami a snaha o profesní rozvoj.

V dlouhodobé péči chybí 13,6 milionu pracovníků. Mzdy dosahují zhruba poloviny průměrné mzdy

Přestože v sektoru zdravotnictví a sociální péče pracují převážně ženy, pracují na méně kvalifikovaných místech s nižším výdělkem. V Británii ženy pracující zejména v přímé péči, manažerské pozice obsazují především muži. Podle ILO (MOP) se nedostatek pracovníků ve formální dlouhodobé péči odhaduje na 13,6 milionu. Neformální nebo neregistrovaní pečovatelé mají obvykle méně příznivé pracovní podmínky, nižší mzdy a nízkou sociální ochranu. Obecně jsou v sektoru dlouhodobé péče nízké mzdy, například v Austrálii, Velké Británii a Spojených státech činily v roce 2014 zhruba polovinu (55-57 procent) průměrné mzdy.  V Shanghai a Číně jsou pracovníci poskytující domácí péči o seniory na okraji marginalizovaná skupina s nejnižšími mzdami. Různé studie ukazují na nízký status zaměstnanců v sektoru dlouhodobé péče a spojení s genderovou segregací. Nedostatek uznání, včetně nízkých mezd, která neodráží náročnost práce, vede k vysoké a nákladné fluktuaci zaměstnanců v tomto sektoru.

V důsledku technologií do roku 2020 zanikne 5 milionů pracovních míst

Technologické inovace zásadně mění způsob a organizaci práce ve zdravotnictví a péči. Související globální čisté ztráty v počtu pracovních míst jsou podle projekcí odhadovány na více než 5 milionů do roku 2020. Počet zdravotníků podle předpokladů zůstane stabilní. Nové technologie mění charakter práce a kvalifikační požadavky. Inovace a technologie mohou pomoci řešit rostoucí poptávku po službách, zlepšit kvalitu péče a umožnit pacientům, aby byli lépe informováni a zapojeni do péče o své zdraví. Například bylo zjištěno, že využívání sociálních médií vede ke zlepšení postavení pacienta prostřednictvím lepšího přístupu k informacím a sociální podpoře. To ve svém důsledku vede k lepší komunikaci mezi pacienty a profesionály a k větší kvalitě při rozhodování a další péči, která je více zaměřená na pacienta (“patient-centred care”).

Viz též Global strategy on human resources for health: Workforce 2030 (WHO, 2016)

Zdroj: Mezinárodního organizace práce (ILO)